V ENCYKLOPEDII NAJDETE
Informace, zajímavosti a odborné specifikace o anténních systémech, a oblastech digitálního a televizního vysílání.
DVB-T2 je nový nastupující standard digitálního televizního vysílání prostřednictvím sítě pozemních vysílačů. V budoucnu tento standard nahradí současné DVB-T, ze kterého vychází. Hlavní výhodou je lepší řízení datového toku. Díky tomu je možné přenášet více programů na 1 kanálu. Další výhodou jsou doplňkové služby, jako například stále oblíbenější HbbTV (červené tlačítko). Česká republika přejde na standart DVB – T2 do poloviny roku 2020. Schváleno bylo 6 multiplexů, momentálně je určen obsah pro 4 z nich. V Česku byl pro novou formu vysílání určen kodek H.265 HEVC. Pro diváky to znamená dokoupení set boxu nebo pořízení nového televizoru pokud není už certifikován pro nový standart. Certifikaci lze poznat poměrně snadno – zlaté logo ČRA. Momentálně je DVB – T2 v přechodovém režimu a je vysílano na 3 přechodových sítích. Na těch je dobře vidět při sledování hlavní otázka, která se vyskytuje s přechodem na nový standart. A to, zda bude placené nebo ne. Momentálně plně využívá potenciál DVB – T2 pouze Česká televize, která své programy poskytuje v HD rozlišení. Komerční stanice Nova, Prima a další zatím používají velice nizký datový tok. Dle jejich vyjadření maximum použijí v případě zpoplatnění služeb. Co se týče úprav antenních systému, tak u individuálních systému v rodinných domcích není potřeba většinou zásadních úprav. Poněkud jiná situace je u STA – společných televizních antén. Zde bude velice často potřeba doplnění nebo dokonce výměn celých technologií. V návaznosti na toto lze předpokládat i výměnu zastaralé, nevyhovující kabeláže, což je nejnáročnější úkol.
STA (společná televizní anténa)
STA je nejčastější a nejvhodnější řešení příjmu televizního signálu pro bytové domy. Umožňuje příjem pozemního i satelitního vysílání. Celé zařízení STA je majetkem družstva nebo společenství vlastníků. Systém umožňuje příjem FM rádií a nově i DAB vysílání, pozemních digitálních programů a satelitních digitálních programů. Má několik části - anténní systém (stožár a anténa), hlavní stanice STA (obsahuje zesilovač,filtry, předzesilovače modulátory atd.), rozvod signálu pomocí kabeláže, odbočovačů a ozbočovačů, a nakonec účastnické zásuvky . Zesilení se řeší pomocí kanlových vložek , širokopásmových zesilovačů nebo programovatelných zesilovačů.
Kanálové vložky jsou nejefektivnější záležitostí. Vyznačují se vysokou spolehlivostí a dlouhou životností. Vhodné jsou zejména pro rozsáhlejší objekty. Nevyhodou je vyšší pořizovací cena systému a u většiny modelů v případě přeladění nutnost demontáže, odvozu na přeladění a následného namontování zpět. Programovatelné zesilovače jsou vhodné pro menší objekty, dají se snadno nastavovat přímo na místě. Mají příznivější pořizovací cenu. Nevyhodou je jejich kratší životnost daná technologickými postupy při výrobě. Širokopásmové zesilovače se v dnešní době dají použít pro výstavbu STA jen poměrně ojediněle. Ostatní prvky se doplňují dle potřeby a konkretních lokálních podmínek. Nejznámnější je v současné době LTE filtr, jehož použivání zapřičinil rozvoj LTE sítí mobilních operátorů Kabeláž bývá rozvedena hvězdicově nebo kaskádovitě. Výhodnější z hlediska funkčnosti a obslužnosti je hvězdicové řešení, které je ovšem finančně náročnější při výstavbě V souvisloti z přechodem na DVB – T2 bude STA potřeba upravit. A to buď doplněním nebo kompletní výměnou technologie. Samostanou část bude tvořit rozvod kabeláže, který je poměrně často v katastrofálním stavu. Veškeré práce v souvislosti s STA by měli provádět odborné firmy, které mají ve své činnosti výstavbu telekomunikačních sítí, mají příslušná oprávnění, vzdělání. A v neposlední řadě potřebné vybavení.
DAB
+
DAB + je digitální pozemní rozhlasové vysílání(digitální rádio). Toto postupně nahrazuje FM analogové vysílání. DAB vysílá v III. pásmu VKV (VHF) (174-240 MHz) nebo méně často v pásmu L v UKV (UHF) (1452-1492 MHz). Bohužel v Česku část vysíláču ještě vysílá v L pásmu. Toto by nicméně mělo být v poměrně krátké době ukončeno. Ochranné a korekční kódování v systému DAB+ je navrženo tak, že do určité úrovně signálu přijímač hraje bez jakýchkoli slyšitelných problémů, při poklesu signálu pod tuto úroveň náhle zmlkne. Totéž platí i pro rušení. Příjem
je čistý, ale když rušení přesáhne kritickou úroveň, příjem se náhle přeruší. Posluchač tak není žádným způsobem
zvukově „varován“, že se kvalita signálu blíží pod úroveň, kdy nebude příjem možný vůbec.
DAB + umožňuje přidat do vysílání další příjemné funkce jako je například EPG – elektronický programový
průvodce, DLS – doprovodné textové informace(jméno interpreta), SLS – logo stanice, web kamery ze studia,.
DAB + lze přijimat bezplatně. Jedinou podmínkou je pořízení vhodného přístroje. Zpravidla bývá konbinovám s FM
nebo internetovým radiem. Do nových automobilů bývá již DAB + tuner montován jako standartní vybavení.
V současné době je pokryto zhruba 80 % území České republiky. Jsou provozovány 4 multiplexy. Postupně do
tohoto formátu vstupují i komerční stanice. Narozdíl od internetových radií není digitální radio nijak omezeno
počtem uživatelů. Při současných změnách terestriálního vysílání je vhodné systémy STA rovnou rozšířit i o příjem DAB + . Investice
není příliš vysoká a uživatelé neztrácejí krok s novými přínosnějšími technologiemi.
Anténa
Anténa je základní a nejznámnější prvek antenního systému pro příjem pozemního vysílání, který určuje kvalitu přijímaného signálu Pro příjem pozenmího vysílání se oužívají přijímací antény sloužcí k přeměně energie elektromagnetických vln na elektrickou energii. Dotaz jakou zvolit anténu je nejčastěji kladenou otázkou související s televizním příjmem. Anténa je uzpůsobena pro příjem určitých kmitočtů, v případě televizního vysílání části UHF pásma, a její charakteristika ovlivňuje co v jaké kvalitě přijímáme. Neexistuje žádná nejlepší anténa, existuje jen vhodná nebo nevhodná anténa pro danou lokalitu. Anténa neumí rozlišit jestli přijímá analogový signál nebo DVB T signál nebo DVB T2 signál. Toto bývá poměrně často marketingově zneuživáno(anténa pro příjem DVB T2). Umístění antény je nejlépe provést za pomoci měřícího přístroje. Orientace přímo na vysilač nebo za použití map není zrona idealním řešením a velice často vede k degradaci příjmu. Vhodnější je umístění antény venku, ale v některých lokalitách není probléme umístit anténu i na půdu. Při umístění ven je vhodné přemýšlet nad přístupem, přece jen hladká střecha bez přístupového okénka značně prodražuje případný servisní zásah technika. Současný situace ve vysílání a jeho rušení v podstatě znemožńuje použití náhražkové záležitosti v podobě pokojových antén. Slušnější firmy pokojovou anténu ani nenaistalují – nelze zaručit její stabilní funkci. Stejně jako použití pokojových antén je problematické použití všesměrových antén. Mají samy o sobě velmi malý zisk a vše se snaží dohnat velmi silným, zpravidla ještě nekvalitním zesilovačem. Osobně preferuji používání českých výrobků rodiny Vališových – Vaten. A nebráním se použití více antén, hlavně u STA. Představa, že vše lze přijimat v dnešní době na jednu anténu je poměrně zcestná a často vede k výstavbě poměrně nestabilních systémů.
Satelitní příjem
Pro ty diváky, kterým nepostačuje nabídka programů přijímaných z pozemního vysílání, je určen příjem ze satelitu. Ze satelitu je možno přijímat podstatně větší množství kanálů jejichž obrazová a zvuková kvalita je na poměrně vysoké úrovni. Satelitní vysílače jsou umístěny na družicích na oběžné dráze kolem Země. Družice se otáčí stejnou rychlostí jako Země, takže pokrývájí vždy stejné území. Programy jsou vysílany volně nebo kodovaně. V Česku se nejčastěji používá příjem z družice Astra 23.5 (Astra 3A). Drtivá většina programů je kodovaná a jejich sledování je zpoplatněno. Poskytovatelem těchto služeb je firma Skylink. Umístění družice s českými programy má ovšem výhodu v sousední družici Astra 19, kde je velké množství volných programů ve velmi vysoké kvalitě(nejsou ovšem vysílany s českou zvukovou stopou). Pro příjem satelitního signálu je potřeba parabola, LNB konvertor, satelitní přijimač a koaxiální kabel s konektory. Umístění paraboly je vždy nutné ven s volným výhledem zhruba na jih. Při 1 až 4 účastnících se používá LNB s příslušným počtem výstupů. Od tohoto vede ke každému přijimači samostatný koaxiální kabel. Při větším počtu účastníků se používá speiální zařízemí – multipřepínač. Do tohoto je přiveden signál z paraboly a odsud následně opět ke každému účastníkovi samostně koaxiální kabel. Satelitní přijimače jsou vybaveny slotem na dekodovací kartu nebo mají přímo integrovanou. V dnešní době je satelitní tuner velice často integrován přímo v televizoru. Karta je pak vložena přes CI+ rozhrání pomocí modulu. Drtivá většina přijímačů je vybavena automatickým přelaďováním, takže pro běžného uživatel nepozná změny ve vysílání. Montáž paraboly je vhodné provést za pomoci měřícího přístroje. Nejčastěji uváděným problémem u satelitnho příjmu jsou výpadky programů při sebemenší změně počasí. Toto bývá způsobeno nepřesným nastavením – bargrafy na televizoru prostě povahou věci nedokaži přesně určit kvalitu a sílu signal, jsou jen orientační. Dalším problémem v našich krajích je použití nejlevnějších parabol s horším mechanickým zpracováním ( plastová zadní část, držák LNB z kulatiny). U těchto nelze dosáhnout při nastavení takových hodnot jako u parabol jako jsou napřiklad Fuba nebo Inverto. Parabola nemusí být naistalována někde ve výšce, naopak je vhodné ji mít částečně chráněnou a vždy dobře přístupnou.
RUŠENÍ TELEVIZNÍHO SIGNÁLU
Rozvoj technologií nejenom umožňuje více možností v přijímání televizního signálu, ale zároveň způsobuje i jeho rušení. Rušení mohou způsobit elektrické přístroje, vysílače mobilních sítí nebo jiných služeb, objevuje se i rušení z rozvodů elektrické sítě nebo průmyslových provozů. Není neobvyklé, že rušení zdegraduej příjem v místech, kde samotný signál je na velmi dobré úrovni.
Nejčastějším zdrojem rušení v současné době jsou základové stanice mobilních sítí LTE(BTS) pracujících od 791 Mhz do 821 Mhz. Většinou se nejedná o přímé rušení signálu, ale o silný vliv LTE na přijímací soustavu. Čim blíže se přijímací soustava nachází ke zdroji LTE, tím bývá rušení intenzivnější a hůře odstranitelné. Stanice LTE zpravidla ruší v okruhu několika set metru. Ve větší vzdálenosti od stanice na odrušení stačí vhodně zvolená anténa, popřipadě zesilovač s integrovaným LTE filtrem. Pokud se ovšum dotaneme blízko stanice LTE, je potřeba na odrušení použít LTE filtr. Jedná se o prvek, který od určité frekvence směrem dolů signál propouští a směrem nahoru potlačuje. Rozhodující vlastnosti LTE filtru je selektivita – strmost útlumu z důvodu blízkosti vysokých kanálů a LTE pásma. Dále pak průchozí útlum a útlum mimo propouštěné pásmo. Filtry se vyrábějí ve venkovním nebo vnitřním provedení. Signál z antény je potřeba nejdříve od LTE odfiltrovat a pak zesilovat.
Některé lokality nemají problém z rušením z horní části pásma, ale z rušením na 422 a 463 Mhz, kde je umístěna další část mobilních sítí. Poměrně často se setkávám is rušením ze strany led žárovek, wi-fi adaptérů, kamer, meteo stanic a podobně.
Vzniká to tím, že tato zařízení jsou nekvalitně vyrobena a v podstatě by neměla být na našem trhu prodávána. Většinou se jedná o zařízení z nejlevnější cenové kategorie. Pro vyřešení problémů s rušením je vhodné provést spektrální analýzu. Je vhodné, když toto je provedeno kvalitními měřícími přístroji. Pokud nepomužou ani prostředky odborné firmy, je možnost obrátit se na ČTU, které má technické vybavení na nalezení příčiny rušení.